logo_big2

Zdravím!

Dnes je to téměř měsíc po vydání Warped Times: Pres3nt. Proč píšu o této události až teď? Ve skutečnosti jsem si představoval vydání hry ve velkém stylu po boku svých spolupracovníků a pěkným příspěvkem na blog, věci se ale rozhodly jít jinou cestou. Všechno v závěru dopadlo trochu jinak a museli jsme se přizpůsobit a alespoň já se hodně naučil. Ale od začátku.

Tagy: tag_id1, práce v týmu, game design, vydání hry                            1 komentář

Zdravím, až dnes jsem se konečně dostal k sepsání druhého zápisu do vývojářského deníku Warped Times. Chtěl jsem tak udělat už začátkem letošního roku, ale stále bylo na hře co dělat. Dlouhou dobu bylo kolem Warped Times 3 informační ticho - je to způsobené i tím, že během vývoje hry pro nás jako vývojáře 4 měsíce neznamenají téměř nic, zatímco na druhé straně, hráčům tato doba přijde mnohem delší a často se vytratí podvědomí o hře - což nemusí být jenom špatně, protože doteď bylo vydání daleko

Začnu tou nejdůležitější zprávou, kterou jsem už naznačil - vývoj hry se pomalu blíží ke svému závěru. V tuto chvíli máme hotové téměř všechny příběhové levely a závěr hry. Z té obsahovější části zbývají dodělat filmové bonusy a několik levelů, které jsou zatím jenom na papíře a pak samozřejmě všechny dodatečné prvky jako achievementy, výzvy a bonusy, které mají za cíl už jenom zpestřit hratelnost a snad i prodloužit hráčovo snažení o další čas.
 
Když to teď shrnu, nejtěžší bylo překonat prostřední část vývoje, kdy se vývoj vlekl opravdu pomalu. Ale jsem rád, že se to povedlo, protože jak se stále víc blížil konec, chuti postupně přibývalo. I když už samozřejmě nedosáhla takové úrovně, jako na začátku . Ale skutečnost, že už se podařilo dotáhnout tolik věcí, člověku už nedá, aby to teď vzdal. Nad finálním soubojem jsem se celkem trápil, protože měl představovat vyvrcholení celé hry, ale nakonec se snad povedl. Minimálně je konečně takový, jaký si série zaslouží, protože oba předchozí slušně řečeno za moc nestály. I když je závěr hry možná trochu rychle ukončený. Naštěstí dodatečný závěr celé série může hráč odemknout v podobě posledního filmového bonusu, který bude celkem překvapivý, takže uvidím, jestli jsem vsadil dobře .
 

Warped Times 3 - Screen
 
Nakonec jsem vyřešil i licenci pro hudbu - podařilo se mně navázat spolupráci se skvělým skladatelem, takže bude mít hra vlastní nádherný soundtrack (obvykle nechávám hodnocení herních prvků na hráčích, u hudby ale udělám výjimku ). Otázkou zůstává dabing - je pravda, že každý mě přesvědčuje, abych ho do hry přidal (záleží i na spolupráci s dabérskými skupinami), ale bojím se, že jeho tvorba a vložení do hry by vydání příliš prodloužilo. Navíc by tu byla komplikace s anglickou verzí hry, u které bych nejspíš musel vydat verzi bez něj, protože velikost by byla zbytečně velká.
 
Abych vás ale zbytečně nenapínal, první trochu reálné datum vydání může být duben/květen tohoto roku. Bohužel do vývoje hodně zasahuje škola. Kromě těch klasických školních povinností (na které v poslední době celkem úspěšně kašlu - taky se mi to bohužel vrací ) jsem si vybral i jako maturitní práci z oboru ICT herní projekt. A aby toho nebylo málo, rozhodl jsem se k pro mě velmi odvážnému kroku - postavit hru v Unity enginu, který kvůli mně dokonce nainstalovali. O tomto projektu a mých začátcích v Unity ale ještě napíšu někdy příště ).
 
Budeme se snažit vydání co nejvíc dodržet, i proto, že už hra stála hodně úsilí a chtěli bychom se v týmu posunout zase do další tvorby, protože je pravda, že během tak dlouhého vývoje je celkem znát kvalitativní rozdíl nás všech - tím myslím, že někdy je vidět velký rozdíl například mezi posledními herními prostředími a začátkem. Těším se, až vám budeme moct kompletní hru nabídnout
Tagy: warped times, vývojářský deník, game design                            Žádný komentář

Série Crysis mě zaujala už od prvního dílu, který mě šokoval nejen grafikou, ale hlavně nádherným level designem a novými způsoby hraní. Tehdy hra neměla dohromady žádný příběh, ale vynahrazovala to atmosféra prozkoumávání ostrova Lingshan, který ukrýval něco děsivého, co terpve mělo vyjít na povrch. Vniknutí do lodě nebo závěrečný boj proti invazi ve Warheadu nabídly nádherný herní zážitek.

 

Od druhého dílu jsem proto očekával, že toho nabídne minimálně stejně, jako předchozí díl s datadiskem. Změna prostředí byla zajímavá, ale nakonec se ukázalo, že New York je spíš omezující. Tentokrát jsem si hru už tolik neužíval. Sephové se najednou proměnili v chodící vojáky, létající kovové stroje přeměnili na sephské bojové vrtulníky a snad kromě sonického děla, které bylo spíš dost otravné než zábavné, jsem nenarazil na žádné jiné jednotky. Omezující byly i naprosto nezajímavé postavy, neustálé plnění cizích rozkazů a vůbec celkové hraní, ve kterém se neobjevilo kromě konce nic, co bych si zapamatoval.

Později jsem si koupil knížku Crysis: Legie, která popisuje celý děj druhého dílu a navrch přidává spoustu různých poznatků. Zjistil jsem, že ten příběh je vlastně skvělý, ale vývojáři ho nebyli schopní vůbec podat a ani se o to nesnažili, což byla škoda.

Tagy: recenze, nedoceněné hry                            Žádný komentář

Dvojité snění

20.10.2013

Zdravím, dnes jsem se rozhodl napsat o zajímavém zážitku. Nevím, jestli se tu to přímo hodí, ale podle mě jsou tyto věci okolo lidské mysli hodně zajímavé a často tu píšu jen o projektech, tak ať je tu taky něco ze života .

Chtěl bych psát o dnešním snu. Sny mívám obvykle celkem často, několikrát jsem si je dokonce ve spánku uvědomil. Ale dnešní sen jsem měl poprvé, aspoň co si pamatuju.


Možná jste tento zajímavý stav zažili taky, myslím, že se mu říká False awakening - je to vlastně další sen, který se objeví už v existujícím snu. Vlastně takové 2. ponoření. Ale tento druhý sen byl jiný - proti jiným snům si ho dost dobře pamatuju (ten první si nepamatuju vůbec), protože jsem si jeho existenci uvědomil. Snad proto, že moje mysl nedokázala určit, kde jsem se nacházel před usnutím, protože takové místo ani neexistovalo. Takže jediné možné řešení bylo, že jde o další sen. Ale byl jsem v tu chvíli přesvědčený, že předchozí sen byla realita .

Tagy: lidská mysl, sny                            Žádný komentář

Zdravím, možná si pamatujete, jak jsem se o Vánocích zmínil o skvělém Euro Truck Simulátoru 2, který jsem dostal. Doteď je to jedna z mých nejoblíbenějších her, která se perfektně hodí na odreagování po těžkém dnu (teda hodila, dokud mně neodešla grafika, o které se zmiňuju už ve třetím článku po sobě). Potěšila mě informace, že autoři připravují celý datadisk/rozšíření Na východ!, které bude obsahovat spoustu nových měst z Česka, Slovenska i okolních států. Bohužel ale momentálně všechny peníze plánuju vložit do nové grafiky, takže jsem se obával, že si datadisk nebudu moct koupit.

Naštěstí se na webu Truckgame.cz objevila soutěž o právě tento datadisk. Soutěžilo se každý den, a díky menší účasti (kolem 50ti správných odpovědí denně) byla šance na výhru celkem vysoká. Samozřejmě jsem sázel na svoji zručnost v porušování pravděpodobnosti a stalo se, že jsem vyhrál (nejspíš i díky GreenManovi, který se zúčastnil a ovlivnil tak správné rozložení náhodného výběru ). Další ještě nepravděpodobnější zajímavostí je, že jsem vyhrál v den svých narozenin . Skoro to vypadá, jako by mě tento dárek poslali z nebe. K datadisku jsem dostal i Scania Truck Driving Simulator, takže mě musí mít nahoře hodně rádi

Ale protože je ETS2 hra založená na poklidné jízdě, během které člověk vychutnává okolní prostředí, chci s datadiskem počkat až na Vánoce, protože na nejnižší detaily to nemá smysl hrát. Ale možná vyzkouším Scania Simulátor.
Takže ve výsledku mně 3x stačila jako dárek jediná hra - minulé Vánoce plná verze, na narozeniny datadisk Na východ! a na vánoce si ho konečně zahraju

Tagy: štěstí, výhra, české hry                            Žádný komentář

O čem píšu
13 game design 8 webdesign 7 warped times 3 životní otázky 3 minecraft 3 prázdniny 3 bouřky 3 neúspěch 2 zkušenosti 2 vánoce
Další weby
 

 
 
 
Fantázia ako droga
Návštěvy

TOPlist

 
© 2011 - 2014 | Design, CSS, RS: Satik64
„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich